Přes Čupek za historií do Metylovic
Tentokrát se vycházky zůčastnilo 8 turistů.
Lesními cestičkami jsme z Pržna vyrazili na vrchol metylovické hůrky Čupek, který se nachází ve výšce 524 m.n. V roce 1933 zde vybudovali manželé Závodní z Metylovic turistickou útulnu. Od roku 1919 se na vrcholu každý rok 6.7 na připomínku Jana Husa až do počátku okupace v roce 1939 „pálila hranice“. S touto vzpomínkou započali místní sokolové, ke kterým se postupně přidávali i sokolové z okolních obcí. Po roce 1948 byl objekt „převzat“ spotřebním družstvem Jednota a majitelé se stali pouhými zaměstnanci. V 50. letech patřil objekt Dolu Šverma z Ostravy a od roku 1969 do 1990 bylo celé zařízení v majetku Dopravního podniku města Ostravy. Objekt byl léta využíván přes léto využíván bývalými občany NDR (DDR) z Magdeburku. V r.1989 započala rozsáhlá rekonstrukce, která z důvodu navrácení majetku původním majitelům v rámci restitucí však nebyla bohužel dokončena. V současné době objekt chátrá a vrchol Čupku je využíván pouze jako cílová meta tradičního cyklistického závodu pořádaného na počest osvobození a vítězství cyklistickým oddílem z Tělovýchovné jednoty z Frýdku-Místku.
V pěkném turistickém přístřešku na vrcholu jsme posvačili. O občerstvení se postaral narozeninový oslavenec Jenda Raška. Nechyběli ani jeho pověstné štramberské uši.
Z Čupku jsme sešli do Metylovic, kde jsme se stavili do místního muzea. Muzeum přibližuje dobu, kdy byly Metylovice proslulé výrobou bičů, řemenů a dalších výrobků z koňské kůže. Koňské kůže se v Metylovicích zpracovávaly od 17. století do poloviny 20. století. Ve druhé polovině 19. století začaly být biče vyráběny ve velkém a metylovický bič se stal pojmem v celé Evropě. Okolní obce Metylovicím přezdívaly "Koňské nebe", místní se naopak nazývali "Kožanym městem". V muzeu kromě stálé expozice probíhala i výstava obrazů.
Do plna jsme si svoje žaludky "nacpali" při obědě v pěkné restauraci "Pod Lípami". Restaurace svým hostům nabízí výběr z klasických českých, ale i zahraničních specialit. Také je možnost pochutnat si na pizze či burgerech.
Po obědě jsme vyrazili na autobusovou zastávku, kde při čekání na autobus v těsné blízkosti našla Anička Salačová pod keřem 7 nádherných hříbů.
Celková délka trasy byla asi 7 km.
